EKOPOHÁDKA - realizovaná s přispěním Hl. města Prahy - Kdo je Dodo

Ahoj děti!

7. 11. 2009

… jsem jeden opuštěný živočich z pohádky. Opuštěný bych ale vůbec nemusel být. Dřív jsem měl také rodinu a kamarády - jako vy... Žil jsem na takovém malém ostrově u Afriky. Mauricius se jmenuje.

Před mnoha a mnoha lety tam s takovou velikánskou lodí připlula posádka Kazisvětů a většinu mých kamarádů z ostrova vyhnala. Kazisvěti měli v rukou dlouhé hole a děsivě jimi mávali přímo nad námi. Aby nás vystrašili. A to se jim také povedlo. Aby ne. Byli jsme mnohem menší než oni a bylo nás míň než těch, co připluli na náš rodný ostrov. Někteří moji kamarádi dokonce na ostrově zahynuli, protože do poslední chvíle bránili naše nádherné vysoké stromy, které Kazisvěti postupně skoro všechny pokáceli. Prý proto, aby měli střechu nad hlavou, pod střechou stůl a u stolu čtyři židle. Před domem chtěl mít každý z nich parádní dřevěnou lavici, na nohou dřeváky a v ruce kytaru nebo flétnu - aby bylo veselo...

No jo, jenže tihle Kazisvěti si vůbec nevšimli, že si řežou větev sami pod sebou - znáte to přece, to se tak říká. Určitě jste to slyšeli od babičky nebo dědečka a možná i víte, co to znamená.

U těchto Kazisvětů to znamenalo, že si nevšimli, že si pokáceli úplně všechny stromy, co jich na Mauriciu rostlo. Byli hloupí a nevěděli, že stromy jsou k životu potřebné. Že pomáhají planetě dýchat a že od kořenů až po korunu bydlí na stromě hromada zvířátek - od malých pidimravenců až po datly - léčitele. Ale to vy určitě víte...

Abych to neprotahoval, teď, když už mě znáte... Na poslední chviličku se mi podařilo z ostrova utéct. Musel jsem uplavat opravdu hodně tisíců námořnických mil. Pravda, občas mi pomohla svým hřbetem nějaká ta velryba - a to vám teda povím, to bylo bájo! To se to jede na velrybě! - No a po pár dnech jsem doplul na ostrov Madagaskar, tam jsem si trošku pohrál s lemury, kteří mají tááááákhle dlouhé pruhované ocásky, trochu jsme popovídali, varoval jsem je před Kazisvěty a plaval jsem dál.

Dostal jsem se k východním břehům Afriky a od té doby cestuju po celé planetě a varuju všechny lidičky, co jich je, před těmito zlými padouchy, kteří jsou schopní třebá... třebá... zabetonovat nádherný trávník s berevnýma kytičkama a rodinkama broučků jen proto, aby si na tom plácku postavili benzínovou pumpu nebo obrovské obchodní centrum...

Chtěl bych vám říct, abyste byli k přírodě pozorní a poslouchali, co vám říká. Někdy ji moc není slyšet - přes hluk aut a všech těch strojů a bagrů... Ale zkuste nastražit uši a pozorně sledovat, co se kolem vás děje.

Ona si příroda nemůže vždycky pomoci sama. Některá zvířátka jsou moc malinká a sama si neporadí. Třeba taková žížala. Měl jsem jednou kámošku žížalu. Jmenovala se Polina a jednou mi plakala na rameni, že ji jakýsi obrovitánský pětiletý Honzík stoupl na ocásek. Bylo to po dešti a Honzík vůbec nekoukal pod nohy... Od té doby má na Polina na ocásku otištěný vzorek z Honzovy boty. Teď už se tomu směje a zase dál vesele kypří půdu, aby se kytkám dobře rostlo a dýchalo... Ale tenkrát jí do smíchu nebylo. No a já jsem potom s tím Honzou mluvil a povídám mu, ty kluku jeden, víš na co jsi šlápnul? A on vůbec nevěděl. A když jsem se ho ptal, jestli ví, co je to žížala, to už nevěděl vůbec. Měl v přírodopisu velké mezery. No tak jsem mu je doplnil a vysvětlil, k čemu je na této modré planetě žížala. užitečná. Honza tomu nejprve nechtěl vůbec věřit, tak jsme jednou vsunuli dolů do půdy takovou malou kameru - nanokamera se tomu říká - a tam jsme Polinu viděli na vlastní oči, jak se vrtá v zemině a ladně se hlavou vyhýbá kořínkovým překážkám před sebou.

Jéje, děti, já bych Vás tak rád viděl... Kdybyste chtěly, přijďte do Divadla Komedie na Ekopohádku... třeba se poznáme a já vám zamávám.

Ale teď už musím letět - totiž kráčet - létat já neumím. Dozvěděl jsem se, že jakýsi pán umývá auto u jedné studánky. Ach jo, asi mu rodiče nikdy nevyprávěli o tom, že auta se myjí úplně na jiných místech, aby ve studánce zůstala voda čistá a pitná.

Váš chlupatý kamarád

Dodo

Menu

EKOPOHÁDKA - realizovaná s přispěním Hl. města Prahy

Ahoj děti!

Poslední fotografie

Oblíbené odkazy

Vyhledávání